středa 21. prosince 2016

Vánoce, Vánoce přicházejí...

... aneb zvýšená příprava. Možná to vypadá tak, že jsem se tady na to vyflákla. A ono to tak vlastně trochu je. Stěží prolítávám články svých oblíbených blogů a na psaní už jaksi není kdy. Po tom, co mě zas jednou málem vezli do Bohnic, páč jsem strávila celý den tvorbou dárku (který stejně není hotový) a v hlavě mi jen lítalo, to nemůžu stihnout, pane Bože, už jen dva týdny, kdy já to všechno udělám..., jsem si stanovila priority. Na horním stupínku je pohoda, jazz. Blog, internet, počítač na opačném konci. Asi mi dochází, že s tou malou kočičkou, už to nebude jako dřív (pokolikáté už?). Vše načančaný a připravený dle mých představ, ale za to mnohem víc dobrodružný :-) A tak jsem vše vypustila stylem, co bude, to bude a hned je ta atmoška tak nějak vánočnější. Na zeď jsem vyvěsila listy s koledami do pomyslného stromku a zpíváme. Róza ukáže a já pěju. To se pak diví, když spustím sama a ohlíží se kde jsou papíry :-) Skládám hvězdičky. Panečku to je relax (po tom co zjistíte jak na to). Už nám visí v oknech. A přilepený na zdi. A ty maličký, ty budou na stromku. A poházený na vánočním stole.

čtvrtek 15. prosince 2016

Černobílé Vánoce...

... takové byly ty loňské. Procházím fotky na různé vánoční dárky pro babičky a říkám si, že bych se mohla pochlubit a třeba někoho trochu inspirovat, i když to bylo takové minimalistické... Já letos přidávám šedou a možná propašuju i trochu té růžové. Už si na ni začínám zvykat :-)

úterý 13. prosince 2016

Štědrý den, aneb jak to probíhá?

Jak to máte se Štědrým dnem u vás? Mně se moc líbí všechny ty procházky sněhem a krmení zvířátek, co vidím u ostatních. Ale už nevím kam bych to nacpala. Znáte to. Když se sejdou rozdílné tradice dvou rodin, nějak se to skloubí a jsou z toho nové tradice. Ty se pak skloubí a kloubí a kloubí... až je z toho x-tá generace a den aby měl dvakrát tolik hodin :D

sobota 10. prosince 2016

Vánoční prasárnička/přáníčka

Chtěla jsem zapojit do vánočního tvoření i mého andílka. Vymyslela jsem si přáníčka. Představa se od reality nakonec trochu liší, ale byla to sranda. Chtěla jsem bílou prstovou barvu. Jenže prstovky jsem v obchodech našla pouze ve čtyřech základních barvách. Zapátrala jsem teda na netu. Stačí zadat na googlu domácí prstové barvy a vyjede vám několik receptů. Základem hladká mouka, voda, potravinářské barvivo, popř. škrob, cukr, sůl. Jelikož jsem byla líná a chtěla to co nejjednodušší, vybrala jsem variantu mouka/voda, šmitec. A ještě za studena. Rozmixované tyčákem.

čtvrtek 8. prosince 2016

✔ Check

Když už jsem si sepsala ten vánoční seznam, je na čase přiznat si, jak dopadl ten podzimní. A docela jsem se činila. S přimhouřenýma očima si můžu odškrtnout vše. A mám pro to i důkazní materiál. Pár fotek. Prostě tohle je takové mé foto-ohlédnutí za uplynulým obdobím. Koho nezajímá, počká si na další článek, nebo jen mrkne na fotky. Kdo si to chce zkontrolovat se mnou, směle dál ;)

úterý 6. prosince 2016

Vánoční příjemnosti

Zapálená druhá svíčka. A tak už by to chtělo asi nějakou zvýšenou přípravu na Vánoce... Na nějakém chytrém blogu jsem se před pár dny dočetla, že je fajn si nedělat seznam toho co musím, ale toho co chci. A ona je to vlastně pravda. Takže místo seznamu co všechno na Vánoce musím připravit, si udělám seznam co bych ráda udělala. A hlavně bych si to ráda užila! Takže...

neděle 4. prosince 2016

Maxi radosti z Mini festivalu

Byla jsem tam. Dokonce dvakrát. Akce přesně pro mě. Čeští a slovenští tvůrci i nějaké ty kvalitní zahraniční produkty. Pro děti. Hemžilo se to tu udržitelnou módou. Autorskými výrobky. A božími hračkami. A za většinou stáli lidi, jako jsme já nebo ty. Spousta jsou prostě mamky na mateřský, který nemohly pro svoje děcko sehnat to co potřebovaly, tak to začly tvořit. Bájo. Můj sen. Třeba jednou taky něco vymyslím :-) Prozatím obhlížím a obdivuji. Za vším je spoustu práce a dřiny. Upřímně nevím jak to ty ženský dělaj, že to stíhaj. Já nejsem moc schopná ani udržovat domácnost, natož být produktivní... No a čemu jsem neodolala? Měla jsem své limity (finanční). Jinak bych neodolala spoustě věcí. Ale nakonec to vyhrály...

čtvrtek 1. prosince 2016

Odpočítáváme

Tak jsem to stihla. O fous, ale mám to. Adventní kalendář pro mého Honzíka. Až ho budete podrobněji zkoumat (kalendář), je to pro mého muže (Honzík). Nepodporuju alkoholismus u mladistvých, ale tak trochu u dospělých. Prostě jsem si to letos chtěla ulehčit a původní plán byl, že prostě pořídím basu piv a ty čtyři okýnka už nějak dovymyslím. Pak jsem si říkala, že by mohl být složený z pivních speciálů. Každá kuželka jiná. Jenže mě záhy přestalo bavit ke každému nákupu sebou procházkou domů vláčet ještě nějaký to deka navíc. A taky by se to prodražilo. A taky...

úterý 29. listopadu 2016

Občanka Rozálie



Vybočím z vánočních příprav. Všude se to hemží kalendáři, věnci a já jsem vystreslá. Vím, že bych už měla vymyslet, jak to bude vypadat u nás... Ale... Odsouvání je má častá činnost. a tak si prohlížím fotky z vítání občánků, které jsme si včera přinesli. Bylo před čtrnácti dny. A já nepodcenila přípravu. Rozumějte, měla jsem to vymyšlené od jara, ale jistil to víkend před termínem. Šila jsem nám sukně. Chtěla jsem abychom byly sladěné. A vyhrály to tutu sukně.

pondělí 28. listopadu 2016

Adventní víkend

Dnes, možná i včera večer začne všechny blogy zaplavovat fotka první svíčky na adventním věnci... U mě to není jiné. Tedy až na to, že ostatní jsou skvěle připravení, kdežto u nás se rozsvítila svíčka na provizorním svícnu. Stihla jsem koupit svíčky, stihla jsem si vymyslet co chci, ale nestihla dotvořit, snad dnes... Tak zatím jen březový věneček od Velikonoc s kusem suchého břečťanu a origami, které měly viset nad postýlkou, alespoň na chvíli našly využití :D Ale jinak jsem toho za poslední tři dny stihla dost!

čtvrtek 24. listopadu 2016

Bohyně v domácnosti

To je ta kniha, kterou jsem přelouskla na naší podzimní minidovče. Napsala ji Sophie Kinsella - autorka, která má na svědomí třeba i Báječný svět shopaholiků. Od knihy jsem nečekala absolutně nic jiného než odpočinkové čtení. A nezklamala. Je o ženě, která celý svůj dosavadní život obětovala studiu a kariéře a najednou ji vyrazí. Udělá chybu, kdy není možný návrat k původní profesi. A tak se to nějak seběhne, že se stane omylem hospodyní. Ona která neumí lautr, vůbec nic! Někdy jsem se nasmála. Někdy mi to přišlo smutné. To tehdy, když jsem si uvědomila, že to není nic tak neobvyklého. Jo je to přehnané a dotlačené do extrému. Asi těžko bychom hledali člověka, který je úplně totálně levý, ale...

středa 23. listopadu 2016

Lázenští šviháci

... tak jsme si mohli připadat, ale rozhodně ne vypadat :) Na konci minulého týdne jsme byli na podzimní minidovče. V Mariánských lázních. Je tam krásně. Ale počasí krásné nebylo. Takže většinu procházek jsme absolvovali s deštníky v ruce a s kapucou na hlavě. Ale i tak jsme si to užili. Povím vám, má to tam zvláštní atmosféru. Tak trochu zapomenuté město, občas jak město duchů. Asi to má za vinu roční období a to zatracený počasí. Ale i tak, je tam dost nádherných objektů, které zejí prázdnotou, se zarostlými zahradami šípkovými keři a rododendrony... jak z pohádky. Ale ne, že by to chátralo čím dál víc, viděli jsme několik domů v rekonstrukci a ve výstavbě. Každopádně by bylo škoda nechat takovou krásu spadnout.

neděle 20. listopadu 2016

Adventní věnec?

Po adventním kalendáři z loňska se pochlubím ještě svícnem. Byl trochu "opileckej". Ale každopádně konzumace obsahu nám nikterak nevadila. Co už mi trochu dost vadilo, bylo sundávání etiket. Čím to tam probůh lepí? Odmočení nepomáhalo. Tak musela nastoupit manuální piplačka, kartáček, nůž a odlakovač. A hodně času. A přestávky na odpočinutí pocuchaných nervů :-) Ale výsledek se mi líbil. Ozdobené jen větvičkami, hvězdami ze čtvrtky a porcelánovým jelenem. A popiskem bílou fixou. Ale to bylo loni. Letos už potřebujeme trochu dospělejší verzi...

úterý 15. listopadu 2016

Adventní kalendář... pro dospělé

Proč pro dospělé, i když to na první pohled není znát? Páč tam jsou takové malé sranda dárky. Ale naplnit můžete samozřejmě čímkoliv. Já ho dělala loni pro Honzíka. Se zpožděním je proto, že jsem loni nechtěla vyzvonit tajemství. Zpříjemňovala jsem mu tak rána. Spolu se snídaní a krabičkou oběda vyfásnul i pytlíček. A rozbaloval až na pracovišti. Aby se tam těšil, i když by toho měl nad hlavu. Tak a teď ty pitominky ať nejsem tajemná jak hrad v Karpatech...

pondělí 14. listopadu 2016

Svetropolštář

Žádná novinka... Jen trochu času u stroje. Jeden už mám léta z nepotřebného kamarádčina svetru, upraveno na overlocku. Krémový je letošní novinka. Svetr za 20Kč ze sekáče = jeden potah na polštář a z roláku nákrčník pro Rózu. Tentokrát na klasickém šicím stroji a taky to šlo. Pro co nejjednodušší tvoření je nejvhodnější svetr na knoflíky. Nemusíte pak řešit zapínání. Ale i když knoflíky nemá jde to.

pátek 11. listopadu 2016

Břečťan

Věnce. Jednoduché. Zelené. Ty já můžu! A tak jsem si přivezla z návštěvy u tety větvičky břečťanu. Chtěla jsem trochu. Vezla jsem si plný kufr. A tak je těch věnců trochu víc :-)

středa 9. listopadu 2016

Kari síť

Když jsem před pár lety do společného bydlení přitáhla stojan na kytky z tyčí do betonu, klepal si Honzík na čelo. Postupem let je čím dál tolerantnější k mým experimentům. I když tentokrát mé nadšení z toho, že jsem u našich našla na zahradě za kompostem rezavou kari síť úplně nesdílel a v telefonu zněl lehce rozladěně, nechal si to projít hlavou. A nakonec to vypadá hezky. To že si mým dalším půdním nálezem žulové kostky na dopisy, kterou jsem chytře schovala do tašky, natloukl holeň raději rozmazávat nebudu...

neděle 6. listopadu 2016

Kachna


A je tu další z řady minimalistických článků o zábavě naší dcery. Tentokrát ji při mém čištění zubů zaujal kyblík vody. Kyblík vody, který zůstal po jejím večerním koupání a já jím chtěla zalít naši zeleň. Holka ekologická. No a o dlouhou zábavu postaráno. Róza by si vystačila i tak. Ale nechtěla jsem vypadat jak krkavčí matka, tak jsem jí tam nějaké ty hračky naházela. No zábava k nezaplacení. A čas po ránu ideální. Dítě se totálně zmáchá. Ale protože je ještě ve spacím úboru ani trochu to nevadí. Když už je mokro v koupelně přes čáru prostě se převlíkne na den :)

čtvrtek 3. listopadu 2016

Kdyžtak to přetřem na bílo...

... tuhle větu už můj Honzík k smrti nesnáší. Prý k Vánocům dostanu paletu bílého Balakrylu :-) Stále jedu v podzimních předsevzetích a úkolech. Jedním z největších je pokojík pro Rózu. Jenže aby ten byl kde udělat, museli jsme se nejprve zbavit pracovny. A tak police putovaly do obýváku a spoustu krámů mimo byt. Původní krabice nebyly nějak moc vzhledné a tak jsem vzala štětku do ruky. Vše šlo na bílo. Krom pořadačů. Ty dostaly tabulový kabátek. A popisky křídou. A protože jsem prý popisovací maniak, dostaly popisky i některé krabice. Na další dojde později. Ale pššš :) A ty černé přepravky?

středa 2. listopadu 2016

Znáte Vyskeř?

Neznáte? Tak to byste se tam měli podívat ;) Je to malá vesnice v Českém ráji. Na první pohled obyčejná. Ale... může Vás nabýt energií. Nekecám. Je tam kouzelná kaplička na vršku vyvřelé sopky. A když se postavíte venku vzadu za oltář, začnou Vás brnět prsty. To ta energie. A jestli ne, alespoň se pokocháte výhledem. Je to má srdcová záležitost. Pochází odtamtud část mé rodiny. A na kapličku jsme chodili na procházku s babičkou, třeba v neděli než teta uvařila, nebo po kafíčku. A byla jsem se tam podívat znovu tuto neděli. Ta podzimní příroda! Je tam krásně. Ale bacha. Chce to pořádné obutí. Klouže to tam ;) V létě se tam dokonce provádí. A když už tam budete mrkněte i do penziónu, kde si můžete dát něco na posilněnou, nebo na zahřátí.

pondělí 31. října 2016

Kolíčky

Jak prosté. S víčky si hraje Róza když vařím. S kolíčky, když věším prádlo. Teda vlastně mnohem častěji. Tak ji to chytlo, že má košík v obýváku a jeho obsah je všude po bytě. Kolíčky nacházíme na všech možných i nemožných místech. Róza je vyhazuje, zastrkává, přenáší, ocumlává. Prostě oblíbená hračka! :-)

úterý 25. října 2016

Salát s brambory

Recept sem musím dát i když nemám žádnou pořádnou fotku... Už jsem ho totiž dělala třikrát a vždy je fuč dřív než to zvládnu napravit. Taková je to dobrota. I když úplně fitness to teda není... Salát klasika - mix listového salátu, pokrájená okurka, rajče, paprika, cibule. V čem je ale fígl je kombinace osmažených brambor a dresinku. Uvěřené brambory, většinou ty co zbude od oběda (no teď už jich radši dělám rovnou víc...) mrsknu na pánvičku. A dresink je smíchaný z 2 lžic majonézy, 2 lžic jogurtu (případně zakysanky), 1 lžíce vinného octa a 2 lžiček hrubozrnné hořčice, sůl, pepř, hotovo-dvacet. Dozdobit semínky a je to. 

pondělí 24. října 2016

Výbavička II. - oblečky

Tak a je to tu... Po sepsání "neoblečkové" výbavičky, jsem se dostala i ke slíbenému seznamu oblečení pro škvrňata. Trvalo to dlouho, páč jsem ten zatracenej kus papíru nemohla najít. Nakonec na mě vykoukl z krabice s papírovým tvořením - to je vidět jak to tvoření zanedbávám :-) Takto zpětně a s odstupem mohu říct názor na ty které kousky. Berte to samozřejmě tak, že zkušenost je nepřenosná a každý to může mít jinak, ale v základu by mohlo pomoci. Vycházela jsem ze seznamu pro zimní dítě, který mi vytiskla manželova maminka někde z internetu - bohužel původ neznám... Ale stejně je značně upravený. Nejprve uvedu původní doporučení, pak jak jsem to měla já a nakonec to nejpodstatnější, jak bych to udělala teď. Tak jdeme na to.

středa 19. října 2016

Dárečky pro dvojčátka

Honzíkově spolužačce se narodila dvojčata. Zrovna jsem měla tvořivou. A tak jsem začla vymýšlet co by. Nakonec zvítězila už odzkoušená ušatá kousátka (jen menších rozměrů) a pomalovaná bodýčka. Pipláno i foceno s asistentkou :D

pondělí 17. října 2016

Zazimovala jsem ložnici

Ložnice je takové moje doupě. Pokoj, který mám ze všech nejradši. Dřív jsem tam trávila většinu času doma. I tvoření jsem si rozložila po posteli. Ale teď je okupovaná mým náročným zaměstnavatelem. Když ona spí, nikdo tam nemůže. A když nespí, není tam a to znamená, že tam nejsem ani já... Ale na druhou stranu, je to jediná místnost, kde se nechá jakš-takš udržovat pořádek. A tak se tam můžu chodit kochat a uklidňovat, když to ve zbytku bytu vypadá jako po výbuchu :-)

neděle 16. října 2016

Víkendová dobrota

Jednou se mi zachtělo připravit mému drahému nějaké pořádné jídlo. Nejsem totiž zrovna mistr kuchař - víme? Mými specialitami jsou polévky, těstoviny na x způsobů, rizota, saláty a jiné zeleninové pokrmy :D Ale byli jsme výjimečně na víkend doma a neměli žádné velké plány a tak jsem se do toho pustila. Tady máte kombinaci pro inspiraci. Plátek z hovězího válečku (zprudka osmažený na cibulce, pak podušený do měkka) s celerovo-bramborovou kaší (poměr přibližně půl na půl, uvařit, rozšťouchat, zjemnit smetanou) a fazolkami se slaninou (fazolky ze zahrádky). A tradá, vypadá to docela dobře, ne? Na antitalenta, co to s masem moc neumí. Pozn.: to že je to hovězí vleček mi řekli v řeznictví. Ale za co mohu dát ruku do ohně je ta kaše. Zkoušeli jste někdy tuto kombinaci? Je fakt dobrá! Dejte vědět, jestli vám také chutná ;)

čtvrtek 13. října 2016

Stan/tunel z hrazdičky

Už když jsem hrazdičku vyráběla, chtěla jsem, aby měla rozměry i k dalšímu využití. To znamená takové, aby se s mini úpravou nechala použít jako konstrukce stanu pro batole. Změna přišla dříve. Hrazdu jsem totiž udělala trochu "s křížkem po funuse". Prostě Róza pod ní ležela sotva pár týdnů. Asi za 14 dní se začla pohybovat a jakmile se zdokonalila, brala kramle z místa pro ní vytyčeného. Občas servala nějakou tu hračku, ale tyče jí spíš překážely při jejím prvním plazení. A protože naše princezna bývá občas ztělesněním vzteku, v zájmu svého duševního zdraví jsem hrazdu dala pryč.

středa 12. října 2016

Šestinedělí, aneb návod pro návštěvy

Šestinedělí. Šestinedělí je dávno, dávno za námi. A já už dávno chci napsat, co si o tom všem okolo myslím. Jasně, to o tom, jak je šestinedělí jedinečný čas sžívání se maminky s miminkem, jak je to čas, kdy se maminka dostává zase do kupy a dítě si zvyká na nové prostředí, toho jsou plné časopisy i internet. A je to dobře, není to jen tak. Někdo leží jako lemra, během toho času si odpočine a pak funguje. S někým mávají hormony a je psychicky hin. Někdo je jak na baterky, lítá a vymýšlí coby, aby večer padnul a vyčerpání ho zastihne třeba až za několik měsíců, kdy už pro to nemá nikdo až tak velké pochopení (já). Teď chci psát článek pro ty okolo. No prostě, pro ty, kteří jsou tak trochu mimo. Pro kamarády a přátele, rodinu.

pondělí 10. října 2016

Svatební přáníčko

Kamarádka se vdávala. A svatba to byla pěkná. V kostele. S milým farářem. Už na přípravy jsem jí tvořila svatební deník. A teď tohle přáníčko. Tak snad se líbilo. A kdo se bude vdávat příště? Svateb je teď požehnaně ;)

čtvrtek 6. října 2016

Dýňovka

Co by to bylo za podzim bez dýňové polévky, že? A jaký je ten nej recept? Upřímně nevím, mám je ráda všechny. Zkouším a experimentuji. Tahle v sobě skrývá dýni, mrkev, bramboru, cibuli, česnek, zázvor, zeleninový vývar, šťáva z jednoho pomeranče a doma dělané kokosové mléko i malinko strouhaného kokosu. Jindy tam šoupnu chilly, smetanu, kurkumu, nebo třeba muškátový oříšek. Nebo uzenou papriku. Nebo dýni nejprv upeču. A jsou dobré všecky. Jaká je ta vaše nejoblíbenější přísada? Třeba se u příští inspiruji. Myslím, že dýňová vystřídala definitivně letní cuketovou a bude na talíři ještě mockrát, než mě zas chytne nějaká další. Tahle barva mě ale jen tak neomrzí :)

Když jsme u té dětské radosti...

... my nemusíme pořizovat hračky. Venku si Róza vystačí s listím, viz foto v minulém článku. Doma zase s víčky :-) Poctivě plním svůj podzimní plán a pokořila jsem další kuchyňské skříňky. Drahou samozřejmě zajímalo úplně všechno, co se ze skříněk nechalo vytahat. Víčka jsem uznala za vhodná a bezpečná. A tak je z nich teď každodenní hra, když já vařím. Krom toho věšet se mi na nohy a šplhat po úchytkách od šuplat, ale o tom zas někdy příště :-) 

středa 5. října 2016

Jak málo stačí k dětské radosti...

Máme za sebou bezva víkend s partou. Myslím si, že jsme si ho báječně užili a to jsme neděli nic moc zvláštního a velkolepého. Nasmála jsem se zas na dlouho dopředu. A k tomu všemu stačily úplné maličkosti. Takové dětské radosti. Jako společně připravovat nejlepší bramboráky a k snídani vafle. Nebo si dělat neustále srandu z toho, že nám neteče voda. Vyrazit na výlet. A ztratit se. A ztratit se navzájem. A volat na sebe v zalesněné stráni jako Hujerovi. Objevit nejvyšší bod kopce. Radostně se na něm fotit a pak zjistit, že to byl jeden z těch "nounejmových"menších kopců v okolí. Zkoušet jak kope elektrický ohradník.

neděle 2. října 2016

Možná v jiném životě

Tak tahle kniha mě opravdu zaujala a klíďo bych ji doporučila! Je o slečně, která se už po několikáté stěhuje. Teď však zpět do svého rodného města. Běžný námět - řeší vztah, rodinu, seberealizaci. Co ale běžné není, že to vše řeší dvakrát. Totiž jednou se děje vše když se v osudový okamžik rozhodne tak, a podruhé onak. A člověk prostě neví. Většinu knihy jsem čekala, zda nechá autorka dojít hlavní hrdinku do stejného cíle, jen rozdílnými cestami, nebo jí připraví dva různé - jiné životy. Rozjímala jsem sama se sebou, zda je nějaký osud, nebo si život opravdu řídíme sami anebo je pravda někde napůl? Kniha, která vede k dalšímu přemýšlení. Prostě jsem ji potřebovala dočíst. Takže za mě super. Autorka Taylor Jenkins Reidová.

čtvrtek 29. září 2016

Dřevěný závěs/náhrdelník/krám :-)

Měly to být kojící korále... Taková rychlovka, aby malá byla zabavená při kojení, nebo chování. Lidově řečeno, aby dala pokoj, když je to potřeba - třeba na svatbě kamarádky v kostele. Kostele plném lidí. Jenže někde se stala chyba. Dřevěné kolečko a korálky Rózu zásadně zajímají pouze tehdy, když je nemám na krku. Nápad dobrý, ač neprošel... Alespoň máme o hračku víc, kterou můžeme zavěsit nad kočár, sedačku, nebo dřív třeba na hrazdičku.

středa 28. září 2016

Balkónová zahrádka v září

Sezóna se pomalu, ale jistě blíží ke konci. Dozrávají rajčata. Je příjemné si jít jen tak utrhnout na balkón a dát si hned k večeři. A k tomu bazalku. Okousanou - asi tam zas žije nějaká housenka, tu minulou už jsem vyhodila, ale možná se jí u nás tak líbilo, že se vrátila :-) A taky máme hojně papriček a opravdu dost pálí! No a physalis - co k tomu říct. Zabral nám podstatnou část balkónu, zaplétal se do rajských a nakonec je asi šest minikuliček :D Ale jako pokus dobrej. Snažím se rozmnožit rozmarýn, řezem, snad zapustí kořeny - má s tím někdo zkušenost?

pondělí 26. září 2016

Ježečci pro prťata


Ježek tak nějak neodmyslitelně patří k motivům podzimu. Toto je jednoduché ztvárnění, které zvládnou i malé děti. Tvoří se pomocí netradičního výtvarného náčiní v podobě plastové vidličky. Pokud si samotné nedovedou vystřihnout hlavičku, pomůže dospělák. Nalepit, domalovat detaily a pak už jen tiskat vidličkou namočenou v barvě. Efekt a zábava k nezaplacení ;) Tyto ježky jsme dělali loni ve školce s tříletými prcky.

pátek 23. září 2016

On už je fakt podzim! Aneb sem se seznamem...

Jo, jsem zabržděná, ale to teplo... a rodičovská... zasekla jsem se v prvním týdnu v září a on už je konec. Včera jsem s hrůzou zjistila, že je na zemi listí. A dneska poprvé oblékla teplé fusky a uvařila si čaj :D A tak jsem si řekla, že si sepíšu seznam, ten podzimní. Inu už bylo na čase. Nebude tak moc romantický, jako jsem si ho psala dva roky nazpět, i když jó, taky si chci ten podzim užít, ale budou i věci praktické. Tak jdu na to.

středa 21. září 2016

Krabice pokladů

V článku o Rózičce jsem psala, jak hračky momentálně nemají šanci. Před měsícem bodoval hlavně rendlík. Proto jsem se rozhodla nabízet jí různé předměty k prozkoumání. Nic světoborného. Ale věděli jste, že toto počínání má svůj název? Treasure basket. Tak a mám to. U nás to není košík s poklady, ale krabice. Naházím do ní co najdu po bytě a přijde mi bezpečné pro mozeček a koordinační schopnosti skoro sedmiměsíčního mimina. Povětšinou je to dřevěné kuchyňské náčiní s nepříliš dlouhou rukojetí, předměty z potravinářského silikonu a plastové věci bez ostrých hran... no prostě co mi na oči přijde.

neděle 18. září 2016

Svatební album

Jsem ostuda. Trvalo to. Docela dlouho. Ale je hotovo. K 5. výročí chození dostal můj milý album s fotkami ze svatby. Trvalo to rok a půl, ale snad se povedlo. Výběrem fotek jsem se snažila zachytit, jak moc jsme si celý den užili. Toto album tak rozšířilo Honzíkovu sbírku. Teď už jen porovnat tu další hromadu svatebních fotek do obyč alb :D

čtvrtek 15. září 2016

Je libo salát?

Jedno z velmi častých jídel teplých dní. Občas je chuť udělat si jej trošku lepší a stylovější - nějaké ty recepty mám i tu na blogu v záložce vaření, pečení. Ale většinou tam namrskáme to co je po ruce, že? Třeba tento je prostě s tuňákem z plechovky (jen směs trhaných salátů, cibule, paprika, rajče, kukuřice, tuňák, olej, sůl, pepř, špetička chilli). Jindy třeba s pečenou řepou, nebo s vajíčkem, s krutony, se slaninou, často dáváme ovoce... jak máte rádi salát vy? Co je vaší oblíbenou ingrediencí, ty moje jsou už okoukané a ochutnané a jednou stále dokola :-)
Přidávám odkaz na můj oblíbený špenátový s hruškou, nivou a ořechy.
A v tomto článku je recept na Caesar. ;)

středa 14. září 2016

Byli jsme na svatbě

Byli jsme na krásné svatbě. V krásném prostředí. Vše načančané, připravené a hlavně na pohodu. Pro zúčastněné to byla taková minidovolená. Nepřísluší mi chlubit se cizím peřím, takže fotky ze svatby nečekejte. Ale rozhodně Vám můžu dát pár tipů! Tip na skvělé místo ve Svojanově u Moravské Třebové. Když jsem se dozvěděla, že budeme ubytovaní v kempu, moc jsem od bydlení nečekala (ostatně o něj také na svatbě nejde...). Ale není kemp, jako kemp. Bydleli jsme v chatě, která byla tak velká a tak vybavená, že bych ji klidně přijala za svůj domov :) Prostředí na dovolenou jako dělané, nebo na víkendovou párty, teambuilding a svatbu. Příjemný areál, grilovací místa, ohniště, houpačky, bazén, minifarma. Prostě paráda. 
Další je tip na to, kde sehnat květinové věnečky. Ty jsem nám s Rózinkou nechala udělat u bývalé spolužačky. Abychom jednou byly za víly a ladily :-) Tak mrkněte, třeba si také vyberete. 

neděle 11. září 2016

Rekapitulace letního seznamu

S lítostí a zahanbením sleduju, že ani uveřejnění mých tužeb a přání, mě nedotlačilo k tomu se v tom více angažovat. Výsledek tedy není nijak valný :D 

pátek 9. září 2016

Balkonové pěstování v srpnu

Hurá. Zrají nám rajčata. Nevím, co se stalo, ale rajčata, která měla být keříková, myslím i cherry jsou obrovská. No dobře ne obrovská, ale velikostí jako ta z obchodu. Buď jsem to nějak popletla při nákupu, nebo jim tak svědčí zálivka vodou po Rozárčině koupání. Jsou velká, ale zase jich není tolik. Většina květů zaschne a opadne.

úterý 6. září 2016

Ten čas tak letí

Je to naprosto neuvěřitelné. O víkendu jsme slavili Rózin první svátek a týden před tím už jí bylo šest měsíců! "Ten čas tak letí... ", "Poznáš to hlavně na dětech", "Užívej si, ty děti tak rychle rostou", "Vždyť před chvílí, jsme si tě přinesli z porodnice"... Všechny tyto fráze určitě znáte. Já je slýchala doma dost často a upřímně - lezly mi na nervy. Jo čas letí, člověk se neotočí a měsíc je pryč - ale co na tom?
Teď už jim začínám rozumět. S tím škvrnětem je to opravdu něco jiného. Opravdu mi to přijde pár dní co mi toho Pupíka pleskli na břicho. Jak já byla tenkrát překvapená, že ten uzlíček co vypadal jak "staženej králík" je holčička.

neděle 4. září 2016

Cuketová sezóna...

... aneb prozkoušené recepty hezky pohromadě. Receptů s cuketou totiž není nikdy dost. A tady jsou ty prímový co chutnají u nás.

čtvrtek 1. září 2016

Letní dárek

I takhle může vypadat dárek třeba k narozeninám. Vlastnoručně vyrobená švestková marmeláda, která se hodí například k sýru. A k sýru se zase hodí víno... ;)

úterý 30. srpna 2016

Můj letní drink se solí

Když jsem si v červnu dávala v centru frappé s pořádným kopcem šlehačky, ještě jsem nevěděla, že to na hodně dlouho bude má poslední šlehačka... Tohle frappé nebylo ledajaké. Bylo s himalájskou solí a dochucené karamelem. A bylo výborné. Tolik, že mě mrzelo, že si na něj nemohu znovu zajet. A tak jsem se rozhodla, že si budu dělat podobnou dobrotu doma. No frappé to není... nemám mixér na led a nejsem žádný barista. Takže jsem si to zjednodušila jak jen to pro matku lezoucího dítěte jde. Během dopoledního spánku Pupíka si udělám kávu, osladím karamelem od Vaška z Krumlova (prý vyhlášený regionální produkt, který dovezli rodiče z dovči) a trochu osolím.

čtvrtek 25. srpna 2016

Výbavička

Sepsala jsem seznam co pořídit pro mimino do začátku. Jak to tak u mě bývá, udělala jsem velký průzkum napříč internetem a zjistila, že mi žádný rozpis nevyhovuje. Všechny podle mě obsahovaly nějaké blbosti. A já měla pocit, že se bez půlky věcí obejdem. No a vzniklo z toho toto. A já se s vámi podělím, jak to fungovalo co opravdu nebylo potřeba, co jsem naopak opomněla, prostě co bych udělala jinak. Tento článek zaměřím na "to všechno okolo", těm roztomilým pidi oblečkům se budu věnovat v samostatném článku :-) 

středa 24. srpna 2016

Letní rodinná oslava

V létě je toho spoustu. Je u nás totiž dost letních narozenin i svátků a sejít se celá rodina je vzhledem ke všem dovoleným a chalupám a výletům většinou nadlidský úkon. Proto jsem letos už po páté organizovala velkou letní akci. S oznámením dva měsíce dopředu. Přípravy, ehm dva dny dopředu. A stejně to někdo sabotoval :D Dnes spíš obrazem. Dobře jsme se měli.

Cuketová polévka

Cuketa, jídlo které roste snad na každém záhoně a snese jakoukoliv hlínu. Jen u nás na balkóně se jí moc nedařilo, ale to je zase jiná kapitola... Receptů z cuket tu bylo už dost, ale tohle je taková má novinka. Vzhledem k tomu, že jsem musela nejprve vynechat lepek a později kvůli Róze i mléko, je takový... dost ošizený :D Ale výsledná chuť je dobrá. A rozhodně se nedá polévce upřít, že je ze samých zdravých věcí. Tak a jdeme na to.