pondělí 29. května 2017

Hra se smrtí

Detektivka, kterou jsem dostala kdysi k Vánocům, a už mě dlouho strašila ve skříni. Moc se mi do ní nechtělo. Detektivky zas tak často nečtu a tahle je ještě ke všemu tak trochu z virtuálního prostředí. Ale nakonec to bylo fajn. Když jsem se dostala přes úvod, kde bylo moc postav a samá květnatá, „vtipná“ přirovnání, kterým zrovna moc neholduju, zažrala jsem se. Jde o to, že vrahové dávají na internet videa svých reálných mordů, ale přes zašifrovanou cestu, takže je nejde vystopovat. Na případu se podílí mraky lidí. Knížka má ještě skrz detektivy zamyšlení, kam tento přetechnizovaný svět spěje. No bylo to celkem fajn, ale další detektivku od matky a dcery, které spolu píší pod pseudonymem P.J.Tracy asi záměrně vyhledávat nebudu. Nebo máte někdo jinou zkušenost s další knihou od nich?

Nicméně za květen mám knížku odškrtnutou ;)

čtvrtek 25. května 2017

Kaťátka - recyklace na druhou


Kalhotky, aneb další část dovolenkové garderóby. Prostě jsem nechtěla aby koukala Rózině plína, tak jsem spíchla něco na tu její prťku. Za vlast padlo jedno Honzíkovo tričko. Střih byl stejný jako u setu. To znamená obkreslené zapnuté svrchní plenkové kalhotky, s dostatečným nadměrkem. Prostě i pas musí projít přes tu nejširší část, což je zadek (i s plínou). Tentokrát jsem ale na zadek přišila nařasenou krajku, nalezenou v mém pytlíku pokladů po babi. Až pak jsem sešila boční švy. Nohavičky prošité pružnou nití. Pas zapravený do pasového límce, kterým jsem protáhla pasovou gumu. Ta už má v sobě díry na knoflík, takže se tak může trochu upravit velikost. Guma nalezena v témže pytlíku :D Hotovo dvacet.

neděle 21. května 2017

Na co se hodí čínské hůlky


Jednou jsem v nějakém kulinářském záchvatu koupila čínské hůlky. Myslela jsem si, že až proniknu do tajů této kuchyně, budeme je nutně potřebovat... No, jak myslíte, že to dopadlo? Ale teď, jak se hodily. Na FB monte skupině, jsem viděla bezva využití plechovky. Holčička do ní zapichovala silnější špejle. Ty doma nemáme. Ale já nutně potřebovala nějakou novinku, aby se naše raketa taky na chvíli posadila. Tak to schytaly hůlky. A je o zábavu postaráno. Jen bacha, zas pod dohledem, páč pobíhání s tyčkama asi není úplně ok a o skákání po posteli ani nemluvím (i to by ráda vyzkoušela :-).

pátek 19. května 2017

mini festival, aneb očima obyčejného návštěvníka

Na festival jsem se moc těšila. Beru ho jako společenskou událost. Možnost pokochat se krásnými věcmi. Podpořit lokální tvůrce. Často firmičky, které vznikly při rodičovské dovolené. Dobře si pochutnat. A načerpat inspiraci na seznam, co všechno pro tu moji cácoru chci. 
A že toho je! Tentokrát jsem nenechala nic náhodě a vzala si trochu více peněz než minule. Ale paradoxně toho nakoupila méně :-) Máma míní, dítě mění. Naplánovala jsem si to hezky. Přijedeme včas, abych si všechno prošla a omrkla. Pak vyzkoušíme cvičení. A nakonec si nacpem pupek, aby mi drahá usnula po cestě dom... Jenže Róza se nemohla dospat, vstávala v nekřesťanskou hodinu a výsledkem bylo, že jsem ji musela dát dopoledne alespoň na chvíli spát, abychom vůbec byly v náladě někam vyrážet. Na doprovodný program cvičení jsme přišly pozdě. Ale ono to moc nevadilo. Dětské přesnídávky, které se prodávaly minule, tu bohužel nebyly. Takže Róza zkoušela nové chutě v podobě dospěláckého jídla. A pak jsme se vydaly do nacvakané haly. Róza moc spolupracovat nechtěla, nosítko ji neba. Chtěla po svých. Zásadně druhým směrem. A hlavně na všechno sahat. Výsledkem bylo, že jsme to spíš oběhly, posbíraly vizitky a já se pokochám doma na webovkách :D Nejvíc času jsme strávily na terase koukajíc se na děti, které se dole proháněly na koloběžkách a pak na samotném dvorku u kolotoče. Ten byl super dokud se neroztočil. Páč po dvou kolech Róza nechápala, proč nemůže dolů. Takže jste mě mohli vidět jak běhám kolem dokola, abych ji alespoň trochu klidnila, že jsem blízko. Groteska hadr.

úterý 16. května 2017

Miami a okolí, aneb Florida našima očima

Tak, je to tu. Konečně to sepíšu. Sepíšu co jsme viděli my, i co navštívili naši kamarádi, když jsme si my dělali rodinnou pohodičku. Předem říkám, že to není žádný velký cestopis. Nejsem moc cestovatel tipu "mám dovolenou na čtrnáct dní, každý den někam popojedu, abych toho viděl co nejvíc" a dohromady nic... Ale proti gustu, žádný dišputát. Mně tohle vyhovuje tak akorát při pěším výletění po horách, tam jsou přesuny žádoucí. Ale pokud jedu někam do neznáma, ráda si vychutnám dané místo se vším všudy a vychutnávám atmosféru, a dám si i prostor pro odpočívání. Dalším faktorem je, že s Rózou by to ani moc nešlo. Ale třeba až bude větší, tak si nějaký road trip dáme... No dost filozofování a jdem na to.

pondělí 15. května 2017

Doma spíchnuto, aneb recyklovaný set na pláž

Nějak nestíhám, zase... Opravdu chci sepsat všechno z Floridy, ale na to je potřeba nějak víc času. Tak zatím alespoň něco... Co měla ta naše princezna na sobě? Z jednoho mého nepoužívaného tílka jsem jí našila šatičky, kalhotky a ještě zbylo na pidi vršek pro horké dny. 
Střih na kalhotky jsem udělala od oka. Prostě jsem si položila zapnuté svrchní plenkové kalhotky na papír a obkreslila je o chlup větší, tak aby se tam ta prťka protáhla. Sešít boky a spodek, začistit, oentlovat a zahnout nohavičky a pas., ty pak prošít pružnou nití. Klidně i dvě, tři řady. 
Pidi vršek je vlastně jen a pouze pruh látky s dostatečným nadměrkem, aby šel přetáhnout přes ramena, prošitý několika řadami pružné nitě. Šňůrky na zavázání jsou z původního tílka.

pátek 12. května 2017

Zpí-ván-ky

Zpívánkové kartičky. Zmiňovala jsem se o nich už v článku o prťatech. Jdou stáhnout tu. Jenže jsem nakonec zjistila, že na spoustu těch "našich" tam obrázek není. A tak jsem si je dokreslila. Původní jsou vytištěné v polovičním formátu, aby byly skladnější do přebalovačky. Podle toho jsem dělala svou šablonu. A na zadní straně text, pro případný výpadek paměti, nebo pokud by chtěl s Rózinou zpívat někdo jiný. Zalaminovat, na kroužek, hotovo. A jak jsem si slíbila, na zdi nám visí nový repertoár, aby mi z toho nehrabalo. K těm, ale ještě musím karty dodělat. Prostě abych se nenudila :-)

úterý 9. května 2017

Létající Róza, aneb letadlem s batoletem

Tak jak už jsem se chlubila, byli jsme na dovče. Byli jsme daleko. A byli jsme i s Rozárkou. Hodně lidí se divilo, ale já ani na chvilku nepřemýšlela, že bychom ji nechali doma. Jako bezdětná jsem měla jiné představy, ale stala se ze mě taková ta máma kvočna, která potřebuje mít to svoje kuřátko pod dohledem. Přiznávám, že po volném dni, či víkendu toužím, ale 16 dní, to už by bylo trochu moc. Navíc pořád kojím a s odsávačkou nejsme kámošky. Rozára změny miluje a tušila jsem, že pokud přetrpíme let, náramně si to užije. Takže to tak pro úvod těm, kteří to tahání dětí po světě moc neuznávají...

čtvrtek 4. května 2017

Zamilované polštářky vol. 4

Článek trochu se zpožděním :-)
Žádná novinka. Opakovačka. I když s novým motivem. Jedeme na svatbu. A tohle je takový malý dáreček. Zamilované postavičky ve svatebním. Šťastně až na věky. Jo a na svatbě bude většina anglicky mluvících. Tak mi držte palce, ať se moc neztrapňuju :-)

středa 3. května 2017

Co je u nás nového?

Duben byl u mě na blogu odfláknutý. Míň článků. A ještě k tomu každej o pár řádcích :) A víte proč? Páč jsme byli za oceánem. Takže minimálně dva týdny před odletem jsem už byla dost neupoužitelná v čemkoliv, co s cestou nesouviselo. A pak jsem si jen užívala, že jsem i ty dopředu napsané čtyřřádkové články nestíhala publikovat...
A s tím souvisí typy článků co bych tu na vás mohla sypat. Dělala jsem Róze pitominky - hračky, co nezaberou moc místa, aneb jak zabavit roční dítě deset hodin v letadle. Šila jsem jí pidioblečky. Sepisovala seznamy co si zabalit. Dělala dáreček ke svatbě, která byla důvodem naší cesty. A užívala si dovolenou v Miami a na Key Westu. Takže se tu asi neobejdeme i bez nějakého toho dojímacího článku, ala Rozamunda a první moře.

úterý 2. května 2017

Duben na balkóně

Pokračujem. Kvítka z broskvoně opadaly. Piplání se štětečkem se asi osvědčilo, páč se objevilo pár plodů. Z truhlíků vykukují první zelené rostlinky. A já si dala druhé secí kolečko. Tentokrát putovaly do truhlíků semínka kytiček (aksamitník a astry), bylinek (bazalka, kopr), zelenýho lupení (mangold) a do malých květináčů po semínku asi tři druhy dýní a cukety. Plním plán. Po krůčcích. Tak rostlinky, polezte :-)