sobota 23. prosince 2017

Krásné Vánoce

Všímaví už asi zjistili, že na to trochu peču, tak než zahájím úplné blogové prázdniny, chci Vám ještě popřát krásné a klidné Vánoce. Prožijte je tak, jak chcete, v klidu a úzkém kruhu rodinném, nebo se spoustou návštěv, aktivit a výletů... prostě tak, jak to máte nejraději. Užívejte rozzářených očiček, dobré společnosti, lahůdek do pupku a prostě spolu. Já jsem zas nějak víc aktivní, než bych chtěla a pořád něco vymýšlím. Takže s tou adventní náladou to jde letos nějak pozvolna, ale toho klidu, až se na vše vybodnu se nemůžu dočkat, jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím :-)
No a taky ještě šťastný nový rok plný splněných cílů a přání. Ale v tom už se tady zas (doufám) budeme potkávat. Děkuju Vám za Váš čas, který si na mé články najdete. Mějte se ;) 

čtvrtek 14. prosince 2017

Vánoční přáníčka s batoletem

Letošní spolupráce s mou malou pomocnicí už byla o poznání efektivnější než loni :-) Konečně jsem pořídila prstovky (nějak dlouho jsem se chystala k domácí výrobě, až jsem to vzdala...) a šlo se na to. Namíchala jsem dva odstíny zelené do dvou mističek, a do každé připravila jeden korek (aneb o tom proč je dobré pít víno jsem psala už tu :). Rózka vyfasovala moje staré triko pasované na malovací oděv a otiskávání mohlo začít. Formát A2 byl hodně naivní, ale nám postačila i čtvrtina. Samozřejmě by šlo otiskávat i prstíky, když to jsou prstové barvy, že jo, ale to by naše dáma nemohla být cimprlich a nesnášet špínu na rukou. I tak jsme musely prsty několikrát otírat. Doporučuju mít hadru při ruce. Aneb známe svoje lidi.

středa 13. prosince 2017

Co do poličky, 20. měsíc


Velký rest. Toto jsou naše převážně říjnové aktivity. Najdete tu jednak konkrétní věci, co měla madam v poličce, ale i další aktivity a k čemu ji pouštím. V říjnu už se začalo ochlazovat, tak jsme přidali vnitřních činností, taková předzvěst a těšení se na další měsíce, kdy budeme mít snad víc času na větší tvoření a hry, ke kterým delší večery vybízejí.

pondělí 11. prosince 2017

Visačky na dárky pro batolata a líné rodiče

Jo na tyhle Vánoce se fakt těším! Róza bude vnímat o dost víc než loni a tak trochu si fandím s tím, že by mohla roznášet dárečky. Protože to rozdávání mě nějak moc neba a od té doby co nám v rodině není nikomu pod deset, se do toho nikdo nehrne :-) Jenže jak by Rózka věděla, pro koho ten Ježíšek dárky přinesl, když neumí číst? Jednoduše. Bude tam obrázek. Abych si ušetřila práci našla jsem fotky, které jsem používala na rodinnou krabičku, kterou Róza dostala k prvním narozeninám. Fotky jsem si naházela do malování, kde jsem je poskládala a rozkopírovala tak, aby bylo vždy šest hlav pospolu na fotku 10x13 (asi by to šlo i v lepším programu, ale já nejsem moc počítačový génius) a soubor uložila. A když jsem objednávala poslední krabičky fotek (aneb fotky za poštovné), naházela jsem tam i tyto koláže.

čtvrtek 7. prosince 2017

Přiřazování - kostičky

Aktivita, kterou tu máme docela dlouho, ale nějak jsem ji pozapomněla zdokumentovat. Úplně jednoduchá košíkovka. Karty z tvrdé čtvrtky, na nich obkreslené a vybarvené tvary kostek, příslušné kostky. Vděčná aktivita. U nás bodovala hlavně na nočníku :D Šlo jí to levou zadní, takže klidně i pro mladší...

pondělí 4. prosince 2017

Zajímavé články

Výchova. Stravování. Množství hraček. Mezigenerační rozdíly. Vánoční stromek. Náhradní péče... Občas narazím na články, které mi přijdou fakt dobré, nebo mě prostě zasáhnou a je mi škoda se o ně nepodělit. Často jsou to kontroverzní témata a je mi jasné, že ne se všemi se na nich shodnu, ale na druhou stranu by bylo fajn, aby o problému mluvilo více lidí, aby se nad ním více lidí zamýšlelo. Samozřejmě jsem vybrala spíše články se kterými souzním, kde jsou argumenty pro to, co já považuji za správné. No a nutno podotknout, že v některých věcech jsem pro ostatní, i blízké lidi, trochu za exota :-) A co pro Vás? A páč jsem nevěděla jakou dát úvodní fotku, pochlubím se alespoň adventním svícnem :)

čtvrtek 30. listopadu 2017

Dobrá věc

Celý týden nic a pak během jednoho dne dva články... Páč kdybych sem dala adventní kalendář o víkendu bude Vám to k ničemu a kdybych postla tenhle článek později dozvíte se minimálně o Luftování s křížkem po funuse. Tak po pořadě. V tomhle článku shrnu pár charitativních akcí, které mají podle mě smysl. Aneb udělejme (alespoň) v tom předvánočním čase dobrou věc. 

Adventní kalendáře pro malou i pro velkého

Možná, že to vypadá, že teď nejsem moc aktivní, ale opak je pravdou. Poslední dny chodím spát skoro ve dvě ráno a finišuju jeden dárek k Vánocům s zítřejším deadlinem. Jenže také docela hořela tvorba adventních kalendářů. A na ty jsem se vrhla dneska. Vymyšlené byly dlouho, ale to bych nebyla já, abych se k nim nedostala na poslední chvíli. Zvládla jsem to, mám den k dobru = den pro inspiraci. Není to moc, ale třeba někdo bude taky tvořit na poslední chvíli a/nebo to bude inspirace pro rok příští.

středa 22. listopadu 2017

Přiřazování dle velikostí

Jedna z aktivit z šuplíku. Občas mě strhne euforie a něco nastřádám, pořídím, nebo připravím na někdy později. A občas se k tomu ani nemusím moc činit. To máte tak, někdy na jaře se na mě usmálo štěstí a vyhrála jsem krabici vyřazených aktivit pro malé děti na Alinčině blogu. Na většinu je ještě čas, ale už to musím sledovat, páč mám pocit, že to dítě přichází každý den s něčím novým. Vím to a stejně nestačím zírat, jak rychle se teď učí. Ty děti jsou prostě úžasný! Tak a teď k aktivitě. Přiřazování dle velikosti. Dostali jsme dva zalaminované papíry s obkreslenými tvary - kytičky a panáčci.

úterý 21. listopadu 2017

Přelézačka...


... anebo hrazdička na kolikátou už? Na čtvrtou? Udělat si hrazdičku z plotovek, byl prostě geniální nápad. Normální hrazdička by byla už dávno zahrabaná někde v komoře, nebo na chalupě, ale tahle naše jede stále. Nejprve z ní byla hrazdička, pod kterou se dítě válí. Klasika. Přehodit deku a byl to tunel na prolézání. První verze, protože do dlouhého tunelu se náš prcek chvíli bál, takže délka hrazdy (aneb zalezu a už jsem venku) byla ideální alternativou. Deku stáhnout na třetí stranu a je tu mini stan. Ten pravda, moc nefungoval pro samotnou Rózu, ale nějakou dobu to byla bouda pro plyšového psa. Při přestavování pokojíku, šla hrazda do výšek a stal se z ní štendr na šatky. No a teď po úpravách tradá přelézačka/žebřinky, pojmenujte si to jak chcete. Inspirovala jsem se Piklerovým trojúhelníkem, což je pomůcka pro motorický vývoj batolete. Já se inspirovala a chvíli prudila. A Honzík statečně tvořil. Je prostě fajn mít doma šikovnýho chlapa.

pátek 17. listopadu 2017

Třídění přírodnin


Tak jsem tak koukala, že by děti Rozárčina věku měly umět třídit. Nebo lépe řečeno, že to může být pro ně vhodná aktivita. Nejprv dva druhy surovin/věcí. Tak jako neslibovala jsem si od toho nějakou úplně dlouhou hru, ale že mě s tím tak vypeče. :-) Zářivý příklad, jak něco po prckovi chcete a on na to má úplně jiný názor. Využila jsem šišky a kaštany. Pomíchané na tácu, dvě nádoby, vysvětlení a holka třiď. No řeknu vám, bavilo ji to asi tak tři minuty s pár kousky a pak začla blbnout, přendávat z jednoho do druhého, míchat, vařit, no prostě se mi na to vybodla. A další dny neměla na podobnou aktivitu náladu.

středa 15. listopadu 2017

Hračky pro první rok

Často dostávám otázku, co koupit mamince a prckovi, který se právě narodil. Nebo jaké hračky se hodí pro ty nejmenší. A na obě otázky už jsem slíbila článek, kde by byl takový soupis. Asi tak před rokem :-) No tak to jdu dohnat. První bude o blbinkách pro nejmenší. Je to z mého pohledu. Osobně si myslím, že v prvním roce toho děti zas až tolik nepotřebují. Pár hraček a předměty denní potřeby, značka ideál. Jenže realita je pak trochu jiná. Znáte to, něco podědíte a hlavně spoustu toho dostanete. A darovanýmu koni na zuby nekoukej. Takže u nás byly také hromady. A protože jsme s Rózou leccos vyzkoušely a protože ji vesměs hračky zas až tak moc nezajímaly, bavilo ji spíš objevovat, bude tu trochu strohý soupis, z mého pohledu prostě základ. Berte to jako seznam z vlastní zkušenosti s ohledem k mému vzdělání a profesi ;)

pondělí 13. listopadu 2017

Zvířecí rodinky


Máma, táta, dítě/mimi. Rodina. Téma, které je u nás teď hodně aktuální. Plynule navázalo na to, jak Rózka u všeho pojmenovávala malý/velký. Pak bylo všechno máma/mimi. A když říkám všechno, myslím všechno. Krom zvířat třeba i máma a mimi strom. Máma a mimi kanál. Houba. Lžička. A pak do party přibrala i tátu. V praxi to vypadá třeba tak, že ona celý den vláčí v ruce malou lišku a já nebo Honzík se musíme starat o velkou lišku, která tak dohlíží na to, jak vařím, nebo myju nádobí. Podle toho jestli je s liškou v kurzu Honzík nebo já, je to táta nebo máma. A když je to máma, musí také lišce dávat pít mlíčko. Prostě sranda. A když ji to tak baví, rozhodla jsem se zalaminovat i zbytek zvířecích karet.

čtvrtek 9. listopadu 2017

Žítkovské bohyně


Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové. Opět knížka na kterou jsem slyšela samé ódy. A bavila! Takže vřele doporučuju dál. Trochu mě mrzelo, že hlavní dějová linka není skutečná, ale já jsem prostě psychopat na "skutečné příběhy" :-) Ale to, že u nás do nedávna žily bohyně! To je prostě pecka. Je mi líto, že něco, co se drželo několik století, v této uspěchané době zaniklo. Nejradši bych se zajela do Moravských Kopanic podívat hned teď. A také bych ráda viděla knihu zfilmovanou, třeba se toho někdo ujme :) A určitě si o těchto ženách přečtu něco dalšího. Třeba knihu co doporučovala Hanka ze Sew4home - Žítkovské čarování.

středa 8. listopadu 2017

Domácí modelína


Po domácím kinetickém písku jsem si dala chvíli oddych od podobných experimentů. A když jsem sebrala odvahu, pustila jsem se do domácí modelíny. Tentokrát jsem nenechala nic náhodě a vše připravila už večer předem. Našla jsem několik receptů, postupovala jsem podle tohoto z brydova.cz Příprava bez dítěte nebyla vůbec složitá. Za chvíli bylo hotovo. No a druhý den slavila úspěch. Válely jsme válečkem, vykrajovaly, krájely nožíkem. Modelovala jsem koule, hady a šneky a Róza mi je zase rozmotávala. A nakonec jsme udělaly klasiku ježka se zapíchanými špejlemi. Takže u modelíny jsem se trefila. Teď ještě dokoupit potravinářské barvivo a udělat i jiné barvy. 

pondělí 6. listopadu 2017

Pražský výlet za lesní zvěří

V Chuchelském háji je zookoutek. A ne ledajaký, jsou tu jeleni, mufloni, daňci, srnky, rys, nějací ti ptáci, ale i kozy, ovce a další. Radost pohledět. A mezi výběhy probíhají na divoko králící a zajíci. Róza tu viděla naživo jak se krmí mlíčkem i jiná zvířena než ona a od té doby se potřebuje ujišťovat, že všechna mláďata mají někde maminku a ta má pro ně potravu. Je tu i dřevěné hřiště = další vyžití. My jsme se tam vydali z autobusové zastávky v Malé Chuchli po žluté. Než na žlutou narazíte musíte od zastávky, krapet dolu pod terén, minout podchod a tam u domu po levé straně už uvidíte žluté značky. Start je do dost příkrého kopce, takže nic moc tam tlačit kočár. Ale dá se to. Zpět jsme šli okolo kostela do zastávky Velká Chuchle. Pokud půjdete také tak, zjistěte si časy autobusů, protože jezdí málo, nám frnknul před nosem, tak jsme si to dali ještě pěšky po silnici do Malé Chuchle a to už se člověk projde. Tady už jsme za kočár byli zase rádi.

pátek 3. listopadu 2017

Kam s koupacími hračkami

U nás otázka na pár měsíců. Dokud bylo hraček pár, prostě byly na vaně. Jenže jak se repertoár všech těch kelímků, rybiček a kačen rozrůstal a už nebylo kam s nimi. Nouzové řešení, alias igelitka na šňůře, mě opravdu neuspokojovalo. Jenže v naší pidikoupelně nebylo moc prostoru pro nějaké hezké košíčky či krabice, poličky. Pytel prostě šetřil místo. A tak jsem ušila jeden ze záclony. Šla jsem na něj stejně jako na ty pytlíky na zeleninu. Hotovo. Hračky uvnitř proschnou, nezasmrádnou a relativně nepřekáží. Prostě taková pidi-inspirace ;)

středa 1. listopadu 2017

Věnečky ze spadaných větví

Občas je fajn ze všech těch Rozárčiných nálezů něco tvořit. Na procházce objevila spadlé větve vrby. A ty nenechaly chladnou ani mě. Tak jsem si tak motala a motala, až jsem udělala úplně obyčejný věneček. Ani žádných drátků třeba nebylo. A protože se mi líbilo, jak je úplně jednoduchý, rozhodla jsem se udělat podobné i ty dušičkové. Tam už pár kousků drátku bylo. Nejsou nic extra, trochu (víc) nakřivo, ale jsou s láskou dělané. Byl to relax. A taky spoustu bordelu a vysávání, když si někdo vezme ty podzimní poklady na koberec, že jo... Tak kdybyste se chtěli také po večerech uklidňovat motáním, venku se určitě po tom vichru povaluje větví až až ;)

pondělí 30. října 2017

Hudba a pohádka


Hudba a pohádka je název výstavy v Českém muzeu hudby. Jak název vypovídá je o pohádkové hudbě. O hudbě z pohádek, ale hlavně i z oper a operet na pohádková témata. Výstava je interaktivní a děti si mohou leccos vyzkoušet. Já se namlsala na blogu Kusanec, páč na výstavě byla Radka s dětmi. Její malá je jen o kousek větší než naše malá, tak jsem si říkala, že by to tu Rózku mohlo taky zajímat. Zlanařila jsem kamarádku a vyrazily jsme. V tu dobu bylo Rózině necelých 19 měsíců její mini kámošce o chlup víc. Za sebe říkám hezky zpracované, ale spíš pro větší. Třeba pro předškoláky super. Jako holky koukaly, zážitek měly, ale že by to bylo pro ně terno to ne. Nicméně výstavu rozhodně nezatracuju. Jak říkám, kdo máte větší děti, jděte do toho, myslím si tak od 2,5 nahoru už z toho budou mít víc rozumu. Děti si tu mohou vyzkoušet hudební nástroje. Koukat kukátky na různé drobnosti. Poslouchat spoustu hudby do sluchátek. Všude jsou pohádkové postavy, je tu takové malé peklo, portréty filmových princezen, možnost vyzkoušet si kostým...

pátek 27. října 2017

Jednoduché rodičovství

Jednoduché rodičovství. Jak žít s dětmi prostě, jednoduše… a šťastně. Kim John Payne s Lisou M. Rossovou.
Myslela jsem si, že když jsem během svých studií a několikaleté praxe učitelky v mateřské škole načetla tolik knih o výchově, tak už žádné samostudium s vlastním prckem hrotit nebudu. No je to jedna z myšlenek, kterou obrátila naše dcera na ruby. Páč vychovávat s respektujícím přístupem cizí děti 6-8 hodin denně je přeci jen něco jiného než vlastní 24/7. Tam někde v hlavě to mám, jak je to správně a jak by se to mělo. Jenže ve vyhrocených situacích, kdy už se těším do postele, protože jsem kantáre, mi stejně z pusy padají fráze jako „Okamžitě se přestaň vztekat!“, „Tohle mě nebaví!“, „Na to nemám nervy!“, „Zlobíš!“, „Už toho mám dost!“, nebo jednou dokonce „Tohle hodný holčičky nedělají.“. K frázím typu „Když se budeš takhle chovat, nikdo tě nebude mít rád.“ a dalším podobným bych se opravdu nerada dostala a tak jsem si řekla, že je zapotřebí oprášit si svoje vědomosti a uvést je znovu do praxe.

středa 25. října 2017

Kombo polystyren, špejle a brčko

Předně bych chtěla říct, že nejde o můj nápad. Viděla jsem ho u někoho na českém blogu, jen se mi nedaří vypátrat u koho to bylo. Páč mé zprostředkování trvalo věčnost, tak už jsem to mezitím zapomněla. Tak prosím pomozte, přihlaste se, ať doplním odkaz. Dík ;)
Jednoduchá aktivita, na kterou nejsou potřeba velké přípravy. Stačí kus polystyrenu, kousky špejlí a rozstříhané brčko. Špejli píchne dítko do polystyrenu. Na špejli navlékne brčko. Lepší je polystyren, který není příliš tuhý. My máme hold nějaký echtovní, tak dá zapíchnutí práci. Proto jsem Róze pomohla udělat hlubší díry, kde bude špejle držet. Díry jsem obtáhla fixou, ať ví kam příště bodat. 
Po nějaké době jí můj postup práce nepřišel afektivní a nejprve nandávala brčko a až po té zapichovala 2 v 1.

pondělí 23. října 2017

Do divadla s batoletem

Až jednou budem chodit do divadla... Na to jsem se těšila a myslela si, že to přijde až později. Ale to takhle jednou zavolala kamarádka, že mají lístky, které sháněla marně už šíleně dlouho, ale dcera onemocněla a ona nechce, aby propadly. Trošku jsem se hrozila, jak se s tím Róza popasuje, ale naprosto zbytečně. Představení Brum je totiž vhodné už pro ty úplně, úplně nejmenší. Dokonce píší od 0 do 3 let. Dětí tam bylo asi deset, dvanáct. A všechny do jednoho byly soustředěné, nadšené a zkrátka paf. A já s nimi. Bylo to úplně kouzelné. Nesedí se klasicky v hledišti, ale na zemi. Děti mohou kamkoliv přebíhat, přelézat. Nemusí se být úplně ticho a nikdo na vás nebude dělat pšššš. Ale i tak děti budou pozorné. Protože si je získá hudba. Herci a krásné ilustrace. A to ještě není všechno. Děti dostanou rekvizity a mohou samy zkoušet. Prostě pecka! Doporučuju všema deseti. Nebo dvaceti.

pátek 20. října 2017

"Drak" za dvě minuty

Vlaštovkodrak, který lítá. Teda za předpokladu, že se s ním někdo rozeběhne. Což Róza úplně nesplňuje, páč ta na něj chce koukat a jakmile stojí, drak padá k zemi. Ale i tak jsme si s ním užily spoustu zábavy a Rózka koukala, jak já lítám a běhala po parku za mnou. Větší děti jsou s ním 100% v pohodě. Dělala jsem ho před pár lety s předškolákama ve školce a lítali jsme na procházce. 
Nápad Z lesa.

středa 18. října 2017

Hrajeme si s přírodninami

Naše holka je sběračka. Z každé procházky by si nejradši přinesla hromadu šišek, klacků, kytiček a dalších věcí. Taky jsme byli na kaštanech. Většinou s nimi ještě neděláme nic zajímavého, na nějaká zvířátka a lepení má času ještě dost. Prostě je jen přenáší, dává do krabiček, do tašek a pytlíků. nebo prostě rozhazuje a my po nich pak v noci šlapem a nadáváme :-)
Ale přeci jen párkrát nějaký ten pokus o jinou hru proběhl.

pondělí 16. října 2017

Co do poličky, 19. měsíc

S čím si v průběhu tohoto měsíce hrála naše cácora, bylo podmíněno dárky k svátku. V knížkách frčí Podzim. Hledáme všechny ty děti co pouští draka, ztraceného papouška Nika, vyřezané dýně a a a. Prostě bezva knížka. Z knihovny jsme si půjčili další knížky. Tady stojí za zmínku O Budulínkovi od Kamily Skopové. Znáte? Leporelo s kruhovými obrázky a textem okolo. Hezky zpracované, veršované, určitě půjčíme i jinou pohádku, páč je jich takhle celá řada.

pátek 13. října 2017

Příběh opravdové vášně


Aneb cestopisná kuchařka marmeládové královny Blanky Milfaitové. Kniha, kterou jsem koupila, před dvěma lety mámě jako dárek. Páč máma je taková naše marmeládová královna. A protože je kniha krásně zpracovaná, s pěknými fotkami, neodolala jsem a pokaždé jsem si z ní na návštěvě přečetla kousek. Trvalo mi to rok, než jsem ji přelouskala po částech, ale mám to. Miluju knížky, kde si jde hlavní hrdina/ka za svým a plní si svůj sen. A miluju knížky, kde hlavní hrdina/ka cestuje. A teď se mi líbí i knížky, kde hlavní hrdina/ka má malé dítko. Tady je to všechno po kupě a navíc je to true story. Plus je tam spoustu dobrot, tak co víc si přát?

středa 11. října 2017

Obrázková kostka



Obrázková kostka pro první slovíčka. Našla jsem kostku. Vyráběli jsme ji tuším na hodinách angličtiny. Tak jako jsme se my onehdá učili první anglická slovíčka, batolata se učí první slovíčka v mateřštině. A tak teď házíme o stošest. Na obyčejné dřevěné kostičce jsou jednoduché obrázky pro jednoduché objekty. Tam kde Róza neumí pojmenovat, umí alespoň zvuk. Takže jsou vhodná zvířátka, auto, kytička, dům, míč, panenka, prostě to, co frčí u vás. Krom toho, že dítko procvičuje mluvení, zkouší si i hod a vlastně se vůbec pohybuje, páč si pro tu kostku musí zase dojít. Takže všestranná pomůcka :)

pondělí 9. října 2017

Houpací kůň

O překvapení nemáme s naším tatínkem nouzi. Nedávno jsem psala, jak jsme se vrátili a byla doma nová sedačka = spoustu krabic. (O krabici pořád zakopáváme, je pokreslená ze všech možných stran a momentálně je z ní bunkr.) Tentokrát budeme zakopávat o koně. Ale rády samozřejmě! Jen ten byt musíme trochu přifouknout. To nám takhle Honzík jednou odjel na víkendovou akci s kamarádama a oslavenec nám, asi za odměnu, že jsme tátu pustili, poslal koně. A Róza drandí a dělá blbinky. Tenhle kůň je totiž vymazlenej pro prcky, má stupátka na který pohodlně dostane a tak umí nasednout i slézt úplně sama. Začíná dělat frajeřinky, jakože ježdění ve stoje na sedátku. Prostě krasojezdkyně.

pátek 6. října 2017

Provlékačka pro berušku

To jsem takhle jednou v létě měla plodný den. Náhodou jsem byla doma a úplnou náhodou doma nebyla Róza, páč jeli jednou na chalupu sami s tátou. A já vytáhla šicí stroj. Krom pytlíků na zeleninu, povlečení pro Nánu, zašívání kalhot a jiných oděvů jsem spíchla tuhle berušku. Není to žádná velká krása, páč titěrné práce mi moc nejdou - čímž bych chtěla vzdát hold všem kdo šijí quiet booky, já bych na to neměla. Berunda je ze zbytků, co dům dal. Tělíčko z kusu trička, které jsem přešívala pro Rózinu, vycpané vatou. Krovky z kolečka, kterým byla ozdobená darovaná marmeláda. Tykadla z chlupatého drátku. A díratá podložka zůstala po vymačkání dílků k rozšíření hry Carcassone. Spojeno zelenou stuhou. A může se provlékat. Inspirace spíš pro větší. Rózce jsem se snažila nabídnout už dvakrát, ale zatím se nesetkalo s úspěchem.

středa 4. října 2017

Hit - kinetický písek

Kinetický písek znám ze školky. Dřív jsem letmo zaznamenala, že se nechá dělat i doma. Ale v posledních dnech byl hitem internetu. Děti u bedýnky s rozhňácanou moukou a olejem vypadaly túze spokojeně, tak jsem si řekla, že budem bábovkovat i my. Řeknu vám, u nás bylo spokojené dítě na světelné míle vzdálené, asi tak jako písek v bedně :-) Při přípravě jsem si uvědomila, že i v domácích podmínkách bude fajn, na některé věci se připravovat dopředu. Prostě tak, jak to dělají paní učitelky ve školce. Ty kdyby začaly hňácat něco jen tak na blint před dětma, tak školka asi bouchne. Páč ty děti za chvíli ztratí pozornost, nebo ji spíš přesměrujou jinam. A až bude konečně hotovo, nebude je daná aktivita zajímat. Takže příště si připravím věci předem, ufff. Ale takhle zpětně to je veselá historka.

pondělí 2. října 2017

Podzimní seznam


Na podzim jsem se těšila. Konečně jsem začla vybalovat tašky, páč frekvence odjezdů už není tak častá a stojí za to vše vyskládat zpět do skříní. Čeká nás už poslední dlouho naplánovaný víkend s kamarády a pak klídek a sem tam něco. Doufám, že se poštěstí ještě spoustu takových dnů, jako byly ty poslední. Sluníčko, zářivé listí, barvy všude kolem... A když ne, tak ty kaluže mají také něco do sebe. A to zahnízdění se doma. Chci si vychutnávat klídek a zpomalení. Na druhou stranu jsem si naplánovala tolik věcí, že úplně nevím, jak to půjde ruku v ruce :)

pátek 29. září 2017

Sváteční dárky, aneb rok a půl

Dobře jsme to jméno Rózině vybrali. Má svátek cca půl roku po narozeninách. Tak to má tak hezky rozprostřený. No a protože s tipy na dárky se to bude za chvíli jen hemžit, startuju pro jistotu už teď :D Třeba vašemu prckovi bude pod jedličkou zrovna rok a půl.

úterý 26. září 2017

Zahřívám se

Už i na mě došlo. Ne že bych ze spousty statusů a z mizerného počasí nepoznala, že podzim už dávno navštívil naši krajinu, ale já ho mám spojený prostě s klidem, s tím že jsme konečně doma a užíváme si zas pohodičky po hektických prázdninách. A přesně tenhle klid měl u nás tak trochu zpoždění. Ale představte si, že i my, byli minulý týden deset dní v kuse doma. A myslím si že těch deset monotónních dní, podobných si sobě jako vejce vejci, s vyřizováním povinností, ale i procházením se jen tak parkem, nám oběma s Rózou prospěly. Dokonce jsem si už dvakrát uvařila bylinkový čaj během princeznovského denního spaní, koupila Rózce gumáky, rochnila se ve vaně s knížkou, nebo třeba pekla kořenovou zeleninu. To jsou všechno takové mé podzimní radosti. Ale o tom zas někdy příště. Dnes jsem se přece jen chtěla ještě jednou naposledy ohlédnout za létem.

pondělí 25. září 2017

Brčka a kalíšky

Jojo, doma máme dost věcí zářivých barev a tak jsme zjistili, že jsou brčka a kelímky kompatibilní. Nechá se do nich třídit podle barvy. Asi by bylo lepší, kdyby byly v barvách základních, ale takhle taky dobrý. Mimoto, tam jdou házet i ta vajíčka, která už jsem na rozeznávání barev použila dříve. Článek tu. Mrkněte, co by se dalo použít u vás ;)

čtvrtek 21. září 2017

Historicky první soutěž

To koukáte, co? Já jsem také netušila, že to přijde :-) Kolem blogu se toho teď děje dost. Všechno jsou to pro mě novinky a nové situace. A tak se tak stalo, že jsem dostala svou první nabídku na nákup a recenzi. Ale nakonec jsme se domluvili, že nebudu nakupovat já, ale vy! Koneckonců, já už na blozích párkrát také něco vyhrála a měla jsem z toho ohromnou radost, tak proč ji nesprostředkovat Vám.

úterý 19. září 2017

Co do poličky, 18. měsíc

Tento měsíc stejně jako minulý, jsme nejvíc lítali po venku a doma se zdržovali minimálně. Proto tu najdete především věci, které šly snadno sbalit i na to naše cestování.
Knížky. Tento měsíc jsem žádnou novou nekupovala, ale tyhle tři si půjčila Róza v knihovně. Ta knihovna je prostě prima věc. Jednak vyzkoušíte různé tituly a zjistíte, zda je to pro vás to pravé ořechové. A jednak se dítě učí, že všechny věci nejsou jeho a musí se vracet. Což je u nás občas problém :-) Aniž bych do výběru nějak kecala, Rózka sáhla po hejbacích knihách od Svojtky. Asi že už je zná a byly jí povědomé. Měli jsme tak možnost prohlédnout jiné verze než máme doma.

neděle 17. září 2017

Busy deska, aneb s kůží na trh III.


Kdybych nějakému supr podnikateli vyprávěla, kterak jsem začla komponenty na busy desku kupovat na začátku roku, od února jsem si kvůli ní zřídila živnosťák a světlo světa spatřila na konci srpna, asi by se mi vysmál. Ale vše má svůj čas. Tu první prodejovou desku jsem totiž měla dělat pro kamarádovu dceru. Ten ji ale nakonec odmítl. Prostě cena byla jiná než si ji představoval. A mě to trošku vzalo vítr z plachet. Přeci jen komponenty něco stojí, sehnat je za rozumnou cenu taky není jen tak, všechno zkompletovat schramstne další čas a nakonec to nikdo nebude chtít? Začala jsem tedy s menšími kousky. Prvně jsem do světa poslala ušatá kousátka. O pár kousků si už nějaká miminka brousí zoubky. Pak jsem dala všanc navlékačky z břízy. A teď došlo i na desku.

pátek 15. září 2017

Sítko a párátka

Obdoba odkapávače a brček. Narazila jsem v počítači na fotky těchto hrátek. Jsou z května. Potřebovala jsem tenkrát rychle něco dodělat u našich a hledala jsem, čím bych tak tu holku zabavila. A našla párátka a sítko... Zábava byla nejen strkat párátka do dírek, ale také do krabičky a rozsypávat je. No a páč ji to tenkrát bavilo, rozhodla jsem to teď zas zopakovat. Takže věk je hodně orientační ;)

středa 13. září 2017

Moje první fotokniha

S fotkama jsem to vzala v posledních týdnech zhurta! Po krabičce fotek přišla na řadu fotokniha. Na instagramu jsem narazila na výzvu: Kupón na fotoknihu #saaldigital v hodnotě 900Kč za pravdivou recenzi. A řekla jsem si proč ne. Ráda bych totiž do budoucna zkusila digitální project life a ještě nevím jaký zvolit výstup. Navíc naše jarní dovča v Améru, se mi zdála hodna nějakých ucelených vzpomínek ve formě fotek, tak jsem to prubla. Teď už držím fotoknihu v ruce a kochám se. A jsem ráda, že ji mám a že jsem to nevzdala. Ale vše popořádku.

úterý 12. září 2017

Postýlka pro Ňáňu

Naše princezna slavila svátek. Náležitě jsme si to všichni užili. A jedním z dárků byla postýlka pro panenku. Postýlku jsem koupila loni na dobročinném bazaru. Byla nová, jen měla potrhaný obal a tím uvnitř ušpiněná. Nic co by se nedalo opravit. A já do ní našila matraci a peřinku s polštářkem i povlečením. Tak dlouho jsem chodila do obchodů s látkami, abych jí vybrala nějakou hezkou do pokojíku a krom minilůžkovin spíchla i jiné doplňky, až jsem domů nanosila několik druhů. A víte co? Nakonec jsem šila ze zbytků, které už důvěrně známe. Z puntíkované látky měla naše bobina ušitý mantinel do postýlky a my polštáře, aby byla ložnice sladěná. Mantinel už dávno neslouží. A povlaky na polštáře byly schované. Tak teď je jejich chvíle. Míří směr pokojík a já pevně věřím, že nějakou tu vysněnou kytičkatou látku objevím. Aneb naše bydlení je stále v procesu a to mě baví :-)

pátek 8. září 2017

Krabicový ochov

To nám tak jednou jako překvapení tatínek koupil nový gauč, místo toho našeho věrného, ale malého a skvrnitého parťáka bez nohy. Pro mě byl překvapení gauč. Pro Rózu krabice. Obr krabic totiž měla plný pokoj a byla z toho úplně na větvi. Honzík dobře myslel, že pro ně budu mít další využití. Jako první a nejméně náročné bylo prostě to dítě do jedné umístit. S pastelkama. A o zábavu bylo postaráno. Sice o krabici všichni zakopáváme, ale Róza ji nedá. Nejraději je tam zavřená s tatínkem. On jí ji totiž zdobí, maj tam mňauku i s mňamkou, rybu a jinou zvířenu. Ale třeba taky obkreslenou celou ležící Rozáru. I s její legendární mouchou, která jí přistála na hlavě, páč to je story posledních dvou měsíců, kterou je ochotná vyprávět na počkání :-)

středa 6. září 2017

Pár obrázků z krabičky

Nechala jsem si zas jednou udělat pár fotek. A néé ledajakých. Běžně nechávám vyvolávat v DM. Ale narazila jsem v článku na Mama-live na možnost nechat si udělat krabičku s 32 fotkami zdarma. A tak jsem to zkusila. A výsledek se mi líbil. Přišla krásná krabička s mými oblíbenými momentkami. A protože výběr nebyl jednoduchý, asi budem muset objednat další :D Na pravou míru bych uvedla pojem zdarma. Pouze za poštovné. Poštovné a balné je v tomto případě 99 kaček. Tím pádem  jsme na vyšší cenně než u mého běžného DM. Ale tam se zase doplácí jednorázově nějakých 59? Také může odrazovat zvláštní formát fotek - 9x13cm nebo 10x13cm. Ale já jsem nadšená. Když zásilka dorazila, připadala jsem si, jako když mi někdo dá dárek. Krásná krabička a v ní nejvíc nejoblíbenější záběry uplynulých měsíců.

pondělí 4. září 2017

Plastová zvířátka a přiřazování


Jak se dalo čekat, v domácím prostředí už zvířátka podstoupila prvenství jiným krámům. Schválně neříkám hračkám, protože naše dítě doma zásadně hračky neba a soustředí se na vše okolo, nejraději sbírá vše, co najde a dává do kýblů, krabiček a přemisťuje. Ale jakmile jsme vytiskli zvířátka na papír zase se jejich popularita na chvíli vrátila. Princip jednoduchý. Prostě plastové zvíře přiřadit k obrázku s fotem jeho živého kámoše. Tato aktivita vychází z principů montessori. Popisek na kartičkách by zdánlivě být nemusel. Ale prcci podvědomě vnímají, že vše může mít psanou podobu. A mohou pak mít, mimo jiné, větší zájem o písmena a nějaký základ až přijde jejich "čtecí" senzitivní období. Rozárka třeba (myslím si, že díky její zálibě v častém prohlížení leporel) aniž by jí někdo někdy říkal, nebo vysvětloval, že toto jsou písmenka a ty se čtou rozezná papír s textem od obrázkového a jakmile se jí něco dostane do ruky důležitě to drží před sebou a čte. Je jedno jestli je to jízdenka, účtenka, visačka od zboží nebo návod k něčemu. Prostě čte. Po svém. A velice hlasitě :-)

pátek 1. září 2017

Malý princ

Rest. Jsem trochu ostuda. Nikdy jsem ho nečetla. A tak jsem to teď napravila. Na začátku jsem si říkala jo, je to takový roztomilý, úsměvný, ale co na tom všichni maj, takových milých knížek je přeci víc. Ale po dočtení jsem měla takový hezký pocit. Člověk se u toho tak různě zamýšlí a domýšlí a každý tam asi najde něco pro sebe. Takže jo. Krásná knížka a asi bych jí měla mít v knihovničce, protože je to ta knížka, kterou si chce člověk přečíst několikrát. Těch krásných myšlenek. Už se těším, až Rózka bude mít z takových knížek rozum a přečtem si ji jednou spolu. Autor Antoine de Saint-Exupéry


středa 30. srpna 2017

Pytlíky na zelelninu

Tento úkol byl na mém seznamu snad od zimy. Docela ostuda. Další krůček k ekologičtějšímu žití a bytí. Prozatím jsem to dělala tak, že jsem si brala co nejméně pytlíků, pokud kusů zeleniny/ovoce nebylo moc, nebalila jsem je vůbec, jindy jsem naházela vše do  jednoho, výjimečně jsem si brala látkové pytlíky po babičce (jenže u těch byl problém, že nebyly průhledné). Ale konečně na ně došlo. Na nakupovací pytlíky, do kterých je vidět a tak by s nimi neměli mít zaměstnanci prodejen problém.

pondělí 28. srpna 2017

Pohledy trochu jinak

Máte občas problém vybrat hezký pohled v místě Vaší dovolené? A víte, že už se nemusíte nervovat a obíhat papírnictví a trafiky? No já bych to bez Honzíka nevěděla. On je u nás doma ten přes techniku a aplikace :-) A tak on, už před nějakou dobou, přišel s aplikací od České pošty. To si prostě vyberete svou povedenou fotografii, můžete si i udělat koláž, zadáte adresu, text a je to. Teda ještě si tam musíte nahrát peníze. Pošta vytiskne a doručí. Cena srovnatelná s koupí pohledu a známky. My jsme trochu selfišský a většinou to jsou naše společné fotky, nebo toho našeho drobka, páč to dělá babičkám a dědečkům radost. Ale určitě je fajn si takhle blejsknout i hory, a panorámata. Přiznávám, vytasit se s tímhle na konci prázdnin, trošku jsem to prosšvihla. Ale podobně se dá vymyslet třeba originální přání k čemukoliv. Fantazii se meze nekladou. My jsme takhle posílali pohled k 25. narozkám. Prostě jsme se fotili u čísla popisného 25. A najít fotogenickou 25? No není to jen tak :-)

čtvrtek 24. srpna 2017

Šuplíčky

Obměnou krabičkového hledání, může být schovávání věcí do šuplíčků. A tak jsme takhle jednou zabavili taťkovi jeho nový krám na šroubky a bylo. Schovávali jsme do domečků duplo zvířátka. Ale vy můžete třeba jiné drobnosti. Uznávám, že kdyby byl "pořadač" plný, asi by se mi vysypávat vše do nějakých mističek nechtělo, ale třeba máte doma něco podobného nevyužitého i vy ;)

úterý 22. srpna 2017

Co do poličky, 17. měsíc

Co do poličky je asi trochu mylný název, páč jsme byli doma sotva pět dní. Chata. Dovča. Babi s dědou. Prostě prázdniny. Ale shrnu tu, co Rózu zajímalo a co jsme případně vozili s sebou...

pondělí 21. srpna 2017

S kůží na trh II

Po ušácích jsem mrskla do placu další produkt. Břízové navlékačky. Možná si pamatujete, jak jsem první dělala Rozárce. Měla jsem moc velkou radost, že se jí líbí. A nejen jí. Tak jsme jich s Honzíkem udělali víc. Dvě už mají svého (snad spokojeného :) nového majitele. Ostatní jsou k mání na mé facebookové stránce. Tak mrkněte, ať si ho najdou i ty další...
Děkuji ;)

pátek 18. srpna 2017

Skořápky

Dneska si vneseme mezi ty dětské hry trochu hazardu. Už jsem se zmiňovala v dovolenkovém reportu, ale aby hra nezapadla, připíchnu samostatně. Rózinu totiž dost baví. Třeba bude bavit i ty vaše prcky. Kdyby náhodou někdo nevěděl o co jde. Je to hra s kelímky (nebo jinými předměty, třeba s kartami), pod které se schová malý předmět. Kelímky se několikrát vymění a hráč hádá, pod kterým se předmět nachází. U nás zatím nevadí ani to, že je každý kelímek jiné barvy, ani to, že jsou lehce průhledné :-) U větších dětí už by bylo zapotřebí stejné nádoby. Aby se z nevinné hry nestal protizákonný počin, nesmíme podvádět a chtít po dětech prachy :D