pondělí 25. září 2017

Brčka a kalíšky

Jojo, doma máme dost věcí zářivých barev a tak jsme zjistili, že jsou brčka a kelímky kompatibilní. Nechá se do nich třídit podle barvy. Asi by bylo lepší, kdyby byly v barvách základních, ale takhle taky dobrý. Mimoto, tam jdou házet i ta vajíčka, která už jsem na rozeznávání barev použila dříve. Článek tu. Mrkněte, co by se dalo použít u vás ;)

čtvrtek 21. září 2017

Historicky první soutěž

To koukáte, co? Já jsem také netušila, že to přijde :-) Kolem blogu se toho teď děje dost. Všechno jsou to pro mě novinky a nové situace. A tak se tak stalo, že jsem dostala svou první nabídku na nákup a recenzi. Ale nakonec jsme se domluvili, že nebudu nakupovat já, ale vy! Koneckonců, já už na blozích párkrát také něco vyhrála a měla jsem z toho ohromnou radost, tak proč ji nesprostředkovat Vám.

úterý 19. září 2017

Co do poličky, 18. měsíc

Tento měsíc stejně jako minulý, jsme nejvíc lítali po venku a doma se zdržovali minimálně. Proto tu najdete především věci, které šly snadno sbalit i na to naše cestování.
Knížky. Tento měsíc jsem žádnou novou nekupovala, ale tyhle tři si půjčila Róza v knihovně. Ta knihovna je prostě prima věc. Jednak vyzkoušíte různé tituly a zjistíte, zda je to pro vás to pravé ořechové. A jednak se dítě učí, že všechny věci nejsou jeho a musí se vracet. Což je u nás občas problém :-) Aniž bych do výběru nějak kecala, Rózka sáhla po hejbacích knihách od Svojtky. Asi že už je zná a byly jí povědomé. Měli jsme tak možnost prohlédnout jiné verze než máme doma.

neděle 17. září 2017

Busy deska, aneb s kůží na trh III.


Kdybych nějakému supr podnikateli vyprávěla, kterak jsem začla komponenty na busy desku kupovat na začátku roku, od února jsem si kvůli ní zřídila živnosťák a světlo světa spatřila na konci srpna, asi by se mi vysmál. Ale vše má svůj čas. Tu první prodejovou desku jsem totiž měla dělat pro kamarádovu dceru. Ten ji ale nakonec odmítl. Prostě cena byla jiná než si ji představoval. A mě to trošku vzalo vítr z plachet. Přeci jen komponenty něco stojí, sehnat je za rozumnou cenu taky není jen tak, všechno zkompletovat schramstne další čas a nakonec to nikdo nebude chtít? Začala jsem tedy s menšími kousky. Prvně jsem do světa poslala ušatá kousátka. O pár kousků si už nějaká miminka brousí zoubky. Pak jsem dala všanc navlékačky z břízy. A teď došlo i na desku.

pátek 15. září 2017

Sítko a párátka

Obdoba odkapávače a brček. Narazila jsem v počítači na fotky těchto hrátek. Jsou z května. Potřebovala jsem tenkrát rychle něco dodělat u našich a hledala jsem, čím bych tak tu holku zabavila. A našla párátka a sítko... Zábava byla nejen strkat párátka do dírek, ale také do krabičky a rozsypávat je. No a páč ji to tenkrát bavilo, rozhodla jsem to teď zas zopakovat. Takže věk je hodně orientační ;)

středa 13. září 2017

Moje první fotokniha

S fotkama jsem to vzala v posledních týdnech zhurta! Po krabičce fotek přišla na řadu fotokniha. Na instagramu jsem narazila na výzvu: Kupón na fotoknihu #saaldigital v hodnotě 900Kč za pravdivou recenzi. A řekla jsem si proč ne. Ráda bych totiž do budoucna zkusila digitální project life a ještě nevím jaký zvolit výstup. Navíc naše jarní dovča v Améru, se mi zdála hodna nějakých ucelených vzpomínek ve formě fotek, tak jsem to prubla. Teď už držím fotoknihu v ruce a kochám se. A jsem ráda, že ji mám a že jsem to nevzdala. Ale vše popořádku.

úterý 12. září 2017

Postýlka pro Ňáňu

Naše princezna slavila svátek. Náležitě jsme si to všichni užili. A jedním z dárků byla postýlka pro panenku. Postýlku jsem koupila loni na dobročinném bazaru. Byla nová, jen měla potrhaný obal a tím uvnitř ušpiněná. Nic co by se nedalo opravit. A já do ní našila matraci a peřinku s polštářkem i povlečením. Tak dlouho jsem chodila do obchodů s látkami, abych jí vybrala nějakou hezkou do pokojíku a krom minilůžkovin spíchla i jiné doplňky, až jsem domů nanosila několik druhů. A víte co? Nakonec jsem šila ze zbytků, které už důvěrně známe. Z puntíkované látky měla naše bobina ušitý mantinel do postýlky a my polštáře, aby byla ložnice sladěná. Mantinel už dávno neslouží. A povlaky na polštáře byly schované. Tak teď je jejich chvíle. Míří směr pokojík a já pevně věřím, že nějakou tu vysněnou kytičkatou látku objevím. Aneb naše bydlení je stále v procesu a to mě baví :-)