pátek 18. května 2018

Přikládačka - korálky s čísly

Jednoduchá aktivita, která může mít spoustu obměn. My ji vyzískali už hotovou. S čísly. Na zalaminované podložce jsou vykreslena barevná kolečka s čísly. Tatáž kolečka jsou vystříhána - tyto jsou z barevného "pěnového" papíru. No a pak se jen přikládá. U té varianty, co máme my si moc nefandím, že by dítko přikládalo dle čísel, dcera se podle mě orientuje spíše podle barvy. Je jen na Vás jakou obtížnost zvolíte. Nejjednodušší budou asi barevná kolečka. Nebo třeba kolečka se zvířátky. Trochu těžší by byly s geometrickými tvary. Těžší naopak jednobarevná s čísly. Nebo s písmeny. Ale pokud máte doma fandu do motorismu, můžete použít i značky aut, nebo dopravní značky. Pokud dítko opravdu frčí na písmenkách mohou být na podkladu velká písmena a přiřazovat k nim malá. Nebo aktivita na bázi hledání dvojic, co k sobě patří, ať už pohádkové dvojice, nebo třeba nůž/vidlička; hrnec/poklička; stůl/židle; nebo zvíře a jeho potrava... Pro školáky mohou být na podkladu příklady a na přiřazovacích kolečkách výsledek. Nebo kolečko s nápisem v mateřštině a v cizím jazyce. Zkrátka fantazii se meze nekladou ;)

úterý 15. května 2018

Ozdob si svou šišku, aneb rychlovka do přírody

Sezóna sběračů je v plném proudu a Rozárku to stále ba. Takže se mé ruce a kapsy znova plní nejrůznějšími předměty, od šišek a větví, přes kytičky až ke kamínkům a ulitám. A jednou, když už jsem nevěděla, co s poklady, ale odložení nepřicházelo v úvahu, jsem začla menší kousky zastrkávat do šišky. A ono se to chytlo a za chvíli jsme v tom jely obě. Prostě ozdobené šišky. V ideálním případě, bych to viděla na "dozdobení" nějakého pěkného místa, prostě nechat výtvor někde na výstavce - u stromu pro skřítky, na skále, někde u pomníčku, na plotě, vlastně takový malý land art. V našem případě si to všecko nesem sebou, ale neva. Prostě takové malé zpestření, blbůstka pro radost ;)
Pozn.: omezení trhání kytiček, aby dělaly déle radost a mohly je využít včeličky apod. je stále v procesu a je to běh na delší trať. Prozatím jsem ráda, že jsme omezili rvaní na běžné pampelišky, sedmikrásky, jetelíček... a už se nežene po neznámých nebo po záhonech :D

středa 9. května 2018

Tři medvědi, aneb učitelka zpět v akci...

Přiznávám, trochu to teď tady na blogu skomírá... Mám pro to hned několik důvodů a jedním z nich je i to, že si zas hraju na učitelku. Jednou týdně jsme s Rozárkou na dopoledne v dětské skupině, kde budu mít vždy program pro 2-3leté prcky. 
A páč ve školce u tříleťáků bylo divadýlko vždy sázka na jistotu, připravila jsem si i sem jednoduché "představení" s doplňkovými aktivitami. Mno a vy nemusíte být hned úči, ale třeba se vám bude hodit inspirace i pro ty domácí "jesličky".

pátek 4. května 2018

Špalek na provlékání

Děda nám nechal špalek. Táta na něj navrtal očka. A já už jen našla tkaničku a na jeden konec přivázala korálek, aby se hned nevyvlékla. A Róza může provlékat, hurá! Ale po pravdě vám řeknu, že do toho spíš zaplétá zvířátka a pak je na tom houpe, prej jako na houpačce.. :D Určitě by to byla zábava spíš pro menší, nám to hold zas dlouho trvalo, asi tak o 3/4 roku déle, než jsem předpokládala :)

úterý 24. dubna 2018

Na Větrné hůrce

Klasika od Emilly Brontëové. Občas mám takové záchvěvy doplnit si literární vzdělání. Proto jsem třeba podstatnou část léta jednoho roku strávila s Annou Kareninou. Ale asi jsem knižní barbar, protože málokdy jsem z knihy úplně paf. Z Na Větrné hůrce jsem byla spíš rozčilená... Ano kniha je vychvalovaná pro vykreslení postav, pro dobré dlouhé dialogy, ale pro mě je prostě stejně vždy na prvním místě důležitý příběh a ztotožnění, nebo alespoň pochopení některé z postav. V této knize postavy nechápu. Všechny mi přijdou zralé na psychiatrické léčení a jejich jednání, zloba a nenávist mě rozčilují. Plus vidím v zapeklitosti osudů a v docela dobrém konci. Ale knihu bych jen tak někomu nedoporučila. Jak říkám, jsem asi barbar. Jak to máte s klasikou vy? Máte tip na nějakou knihu, která je opravdu zásadní a měl by si ji přečíst každý? Dík ;)

čtvrtek 19. dubna 2018

Kuchyňka

Kuchyňka u nás. Aneb tisícá variace na dětskou Ikea kuchyňku. Nic úplně nového pod Sluncem, ale třeba někdo najde inspiraci v tom, co jsme vše té naší Rózince dali k dispozici. Páč už je u nás od Vánoc (kuchyňka, ne Rózinka:) , tak si troufám tvrdit, že ji máme vytuněnou :-)
Doma máme prostor omezený, tak jsme museli trochu improvizovat. Do pokojíku už by se vešla jen s těží a tuším, že by nebyla tak využívaná, jako když může být dcera v centru dění, tedy přímo v naší obývákokuchyni. Můžeme tak třeba s Rózou společně umývat nádobí. Nebo, když nechce pomáhat se skutečnou přípravou (což je málokdy), může vařit jako já. Ale ať je to, jak je to, naše princezna je stále raději s námi, než sama v pokojíku. A já zase v pokojíku nechci trávit celé dny, takže je  kuchyňka zakomponovaná v hlavní části bytu :)

pondělí 16. dubna 2018

Výstava ČT dětem

Jednou jsme si zas udělaly s Rózou holčičí dopoledne s kulturou. V posledních třech měsících jsem kvůli všem těm reakcím na očkování, nachlazením, nemocem mým i Rozárčiným, velkým mrazům... povolila s televizí. Ona ji do té doby moc neznala a teď by z ní mohl být klidně televizní maniak, kdybych to nedržela na uzdě. Ale přiznávám, že dost obstojně pojmenovává některé televizní postavičky, ví co je to Kouzelná školka, pozná několik večerníčků...